Regiony
Rezervovat
Jazyk
CS

Divoká voda

Ideální místo pro všechny dobrodruhy

Víte, že sedět na břehu Saalachu neobyčejně uklidňuje? A přeci je v Salcburském Saalachtalu voda také rájem pro všechny dobrodruhy a milovníky adrenalinu. Dovede totiž ukázat také své divoké a silné stránky. Chvílemi se pohybujete úzkými soutěskami, na divokých vlnách, v klidných úsecích, v romantických zátokách i v ledově chladných a temných roklinách.

Miluji vodu. Vodní sporty v jakékoliv formě mne odjakživa fascinují a přitahují k vodnímu živlu. Proto také křišťálově čistá jezera Salcburska představují nejčastější dějiště mých sportovních aktivit. Je tedy nejvyšší čas vyrazit a užít si v Salcburském Saalachtalu vodu s pořádnou porcí dobrodružství a adrenalinu. Rafting, canyoning a kajaky. To mám teď na svém programu. Silný neopren a plovací vesta jsou v následujících dnech mými věrnými společníky na mé cestě divokou řekou mezi Unkenem, Loferem, St. Martinem a Weißbachem.

JÍZDA NA VLNÁCH

Na mém dobrodružném menu představuje výlet na raftech něco jako předkrm. „Zábava na divoké vodě je zaručena!“ Říká náš průvodce, zatímco nás připravuje na jízdu ve velkém, robustním nafukovacím člunu. Pádlování cvičíme na suchu, protože ve člunu je už později potřeba sehrané týmové práce. S raftem na přívěsu jsme dopraveni do údolní nivy, kde se připravujeme jít do vody. Zatímco do ní všichni skáčeme v neoprenech, vestách a helmách, abychom si trochu zvykli, oznamuje náš průvodce: „Pojedeme přes „Auer-Loch“, „Magnetstein“, „Prallwand“ a „Waschbrett“ až do Unkenu“.  Absolutně si nedovedu představit, co pro nás tyto názvy znamenají, a jsem ráda, když raft konečně dotáhneme do vody. Okolo osmé se v něm usadíme, vždy čtyři lidé na jedné straně. Úplně vzadu sedí instruktor, který hned po nástupu nahlas zavelí: „Všichni kupředu!“ Jakmile tento povel zaslechneme, hned plnou silou zabereme pádly ve vodě. Drží nás přitom opory nohou na podlaze raftu.

Proud nás táhne do středu řeky a prudce nás nadzvedává. Zeleně třpytivá voda je ale pořád mírná a my si pomalu zvykáme na houpání. V dáli před námi už je vidět první bílá pěna – jasné znamení toho, že jízda začne být záhy o něco divočejší! Už to přichází a my se zmítáme v peřejích. Poslušně posloucháme rozkaz našeho průvodce a obeplouváme tak bezpečně velké vlny a ostré skály, které vyčnívají z koryta Saalachu. Po nějakém čase připlouváme do klidnějších vod a jdeme na krátkou pauzu na břeh. Z jedné vysoké skály skáčeme do řeky, chvíli plaveme a necháváme se pár metrů unášet proudem, než znovu vyšplháme na břeh. Zpátky v raftu si užíváme poslední úsek na vlnách až do Unkenu.  Již po prvním dni na divoké řece se na mé tváři objevuje široký úsměv. A moje chuť na hlavní chod – canyoningovou výpravu následující den – roste.

© Motion Center – Ráno jsme sjížděli na raftu divokou vodu

VÝLET DO SOUTĚSKY

Na srazu před touto canyoningovou výpravou říká nadšeně náš průvodce: „Uděláme si výlet malebnou soutěskou, kterou protéká voda. Zaplaveme si v divoké řece, spustíme se z vodopádů, budeme klouzat přes skály a jako vrchol skočíme do křišťálově čisté zátoky uprostřed skal!“ Takže opět plní nadšení oblékáme neopreny a vesty. Vybaveni helmami, neoprenovými botami a canyoningovým sedákem jsme připraveni vyrazit.  Pomalu se noříme do tmavé soutěsky. Před chvílí jsme ještě měli z horkého letního dne krůpěje potu na čele, teď je všude příjemné chladno a miliony drobných kapek nás obklopují v jemné mlhovině z vodní pěny.

Na znamení průvodce se pohybujeme opatrně krok po kroku v mocném proudu řeky. Cítím silný tlak vody okolo svých lýtek a v duchu obdivuji, s jakou silou si zde voda po tisíciletí razila cestu přes kameny. Voda je čím dál hlubší. Pohyb kupředu je možný jen díky plavání a překonávání kluzkých skal. Smějeme se a jako dříví se necháváme unášet vodou. Hlasité dunění předznamenává vodopád, který překonáváme s jištěním našeho průvodce pomocí lana.

„Teď se dostáváme k vrcholu naší výpravy“, oznamuje instruktor, ukazuje na okraj skály před námi a dodává celý rozzářený: „Budeme skákat!“ Ráda v tomto případě dám ostatním přednost, protože při pomyšlení na skok z takové výšky do vody, začíná mé srdce zběsile tlouct. Ale pak najednou stojím přímo na kraji skály a dívám se na vodní hladinu osm metrů pod sebe. Krátce zavřu oči a ucítím adrenalin v žilách. Soustředím se na jeden bod a skáču odhodlaně dolu. Dala jsem to! Už na závěrečné cestě ze soutěsky se těším na třetí chod ve svém dobrodružném menu – výpravu na kajaku na Saalachu!

© SalzburgerLand Tourismus – Michael Groessinger – canyoning

RODEO NA KAJAKU

Pro kajakáře-začátečníky Salcburský Saalachtal nabízí vícedenní kurz, který začíná jednoduchými cvičeními na klidné vodě. Když člověk dobře ovládne techniku, jde se na Saalach. Protože jsem se ale na kajaku naučila na kurzu se školou a poté jsem absolvovala několik sjezdů řek, objednala jsem si soukromou výpravu na Saalachu, a to na jejím klidnějším úseku. Přesto jsem si ale musela zopakovat a zdokonalit techniku nejprve na jezeře Ritzensee v Saalfeldenu.  K neoprenu, vestě a helmě dnes přibývá i krycí zástěra, ve vodácké hantýrce takzvaná špricdeka, která zabraňuje pronikání vody do kajaku.

Zkouším nejrůznější manévry pádlem a v divoké vodě jsem čím dál jistější. Na závěr cvičíme také eskymácký obrat, díky kterému je po převrácení kajaku v řece opět možné dostat se nad hladinu. Po několika neúspěšných pokusech, při kterých jsem musela otevírat špricdeku, abych mohla z kajaku vylézt, jsem nasbírala dost sebedůvěry k první jízdě na řece v tomto roce. Společně se svým průvodcem jsem se tedy vydala do St. Martin, kde jsme vytáhli kajaky z přívěsu a nesli je přes zelené louky dolů k Saalachu.

© motion.co.at – S kajakem na cestách

Nastupujeme a odrážíme se od břehu. Jízda je poklidná a já mám dostatek času připravit se na vodu, která je v porovnání s jezerem rychlejší. Po nějaké době míříme k zastávce na klidnější vodě. Dva tři silné údery pádlem a špička člunu se stáčí ke břehu. Teď je možné v klidné vodě i zastavit. „Procvičíme si ještě teď několik manévrů. Začneme s jízdou na řece ke druhému břehu,“ oznamuje průvodce a my začínáme. S pomocí vodního proudu a několika stejnoměrných pohybů pádlem se dostávám až ke druhému břehu. Ale přesto krátce před bezpečnou a klidnou vodou mne vlna převrátí. Dívám se na modré nebe, zelené louky všude okolo a najednou mám hlavu pod vodou. Po vteřině úleku ale moje tělo reaguje instinktivně a provádím v klidu naučené pohyby.

Vynořím se z vody a plavu se člunem v jedné ruce a pádlem v té druhé na břeh. Průvodce se blíží ke mně a směje se mému „křestu ohněm“. Pak společně pokračujeme v cestě. Bohužel to tentokrát na „eskymáka“ ještě nestačilo, ale jak se říká, cvičení dělá mistra! Surfování po malých vlnách je jako klidnější rodeo a rychle se dostáváme k místu, kde budeme vystupovat.

Po třech dnech dobrodružství na divoké vodě v Salcburském Saalachtalu se na mé tváři usadil šťastný úsměv a v krevním oběhu kolují adrenalin společně s endorfiny. Jsem si jistá, že to určitě nebylo naposledy. Na divokou vodu se určitě ještě vrátím a vychutnám si to. Jako dezert!

Turistický region Rakousko poskytněte nám zpětnou vazbu a získejte nevšední zážitky z dovolené!

Tato stránka používá cookies. Více informací o Vašich uživatelských právech najdete v našem prohlášení o ochraně osobních údajů.

Klikněte na "ok" pro akceptování cookies a můžete přímo navštívit naši webovou stránku.
Souhlas můžete na stránce o ochraně osobních údajů kdykoliv odvolat.