Regiony
Rezervovat
Jazyk
CS

Salcburské velikonoční zvyky

Zvláštnosti salcburských Velikonoc

Krásně ztvárněné betlémy osvětlené svíčkami, obliba vajíček snesených na Zelený čtvrtek, hořící vatry, jízda na oslíkovi nebo noční zpívání. Ano, i tak vypadá magický čas Velikonoc v Salcbursku.

Vydejte se s námi na velikonoční výlet Salcburskem! Představujeme vám 6 nejzajímavějších zvyků, které se tady předávají z generace na generaci. Z některých budete překvapení.

PAŠIJOVÉ BETLÉMY

Betlémy si mnozí z nás spojují především s obdobím Vánoc. Málokdo ví, že se dají obdivovat na Velikonoce. Jsou ale trochu jiné. Takzvané pašijové betlémy, jak už napovídá i jejich název, nezachycují narození Ježíše Krista, ale závěrečnou etapu jeho života. Jeho utrpení a ukřižování. Lidé po celé zemi mají tyto betlémy doma a vystavují je, aby tak vyjádřili svou hlubokou zbožnost a úctu. Pašijové betlémy jsou k vidění i v mnoha muzeích, jako je například Salzburger Heimatwerk, kde jsou této tematice věnovány mimořádné výstavy.

Pašijový betlém © Magazin SalzburgerLand

VELIKONOČNÍ OHNĚ

Když v sobotu večer před Velikonocemi projíždíte krajinou, můžete mít pocit, jako by v mnoha domech a usedlostech hořelo. Tak velké a vysoké jsou speciálně vyrobené dřevěné konstrukce, které se zapalují na počest nadcházejících nedělních oslav vzkříšení Ježíše Krista. V Lungau se například pro tento účel vyrábějí až šestimetrové vatry plné klestí. Velikonoční vigilie je noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně. Při bohoslužbách po západu slunce se také ve Flachgau světí velikonoční oheň před kostelem. Ten je požehnán a s jeho pomocí se zapalují i velikonoční svíce.

HRA „NA HOUSERA“

Ve Wöltingu u Tamswegu se každý rok o Velikonočním pondělí uzavírají oslavy jarních svátků zábavnou hrou. Několik párů vytvoří dlouhou řadu, přičemž úplně první je takzvaný „Gones“ (houser). Ten nemá ještě žádnou partnerku a vydává se tedy na „lov“. Po veršovaném pokřiku se musí poslední z páru v řadě oddělit a vyběhnout, přičemž se „Gones“ snaží chytit „Diandl“ (lungauské označení pro dívku). Když je úspěšný, může předat poctu hrát „housera“ svému protihráči. Takzvaný Goneslauf má ve Wöltingu již mnohaletou tradici a hraje se dodnes.

VEJCE ZE ZELENÉHO ČTVRTKA

Takzvané pekání vajíček je známé i daleko za hranicemi Salcburska, například u na Šumavě. Protihráči zkoušejí tvrdost skořápek a pokud se někomu z nich promáčkne špička a poté i protilehlá strana vajíčka, prohrává a vejce si může vzít spoluhráč. Ale co jsou taková Antlass-Eier? Zelený čtvrtek byl ve středověku den, kdy byli lidé propouštěni z „církevního pokání“ a hříšníci mohli opět navštívit kostel. Vajíčka snesená v tento den, mají mít podle tradice zvláštní účinky. Chrání před ohněm a blesky, nadrcené skořápky se dávají drůbeži, aby dobře snášela. V neděli se pak čtvrteční snášky přinášejí do kostela k žehnání pokrmů a pak jsou součástí jídel. A také se samozřejmě dají využít na naťukávání – pekání.

Malované kraslice © Magazin SalzburgerLand

JÍZDA NA OSLÍKOVI

Biskup z Lungau byl mimořádnou osobností v tomto regionu. Přestože už bohužel dlouho není mezi námi, obnovil mimo jiné tradici jízdu na oslíkovi s palmovou ratolestí, což sám mnoho let praktikoval ve své malé obci Thomatal vždy na Květnou neděli (Palmare, někdy také Palmová neděle). Do Jeruzaléma totiž Ježíš Kristus vjížděl na oslovi a lidé ho vítali palmovými ratolestmi. Tato cesta připomíná cestu jeho utrpení. O takzvaných Palmových nedělích se dělají i jinde v Salcbursku neobvyklá procesí. V Hintersee například jezdí po okolí každý rok některý z ministrantů. Jinak to probíhá v obci Puch, kde se nosí městem dřevěná socha Ježíše na oslovi.

OLIVETSKÉ ZPĚVY

Na Olivetské hoře v Jeruzalémě byl Ježíš zajat večer před svým ukřižováním. Podle tohoto místa a události se v pongauské obci Großarl se udržuje po staletí velice jedinečný zvyk. Je typický pouze pro tuto oblast. Od středověku se zde zpívají po celou noc pašijové písně na počest Ježíše Krista. Dva sbory, které mají okolo 30 mužských členů zpívají od osmi hodin večer na Zelený čtvrtek, každou hodinu až do velkopátečního rána. Střídají se tu sedláci i místní obyvatelé, aby si poslechli takzvané Olivetské zpěvy. Každá strofa začíná slovy „Pohleďte na našeho Pána a nechejte ho promluvit…“ Jedná se o velice působivý velikonoční zvyk.

Tradiční zpívání od Zeleného čtvrtka až do rána na Velký pátek ©TVB Grossarltal

Turistický region Rakousko poskytněte nám zpětnou vazbu a získejte nevšední zážitky z dovolené!